pondělí 24. února 2014

Zombie Apokalypsa. Jak na to? 1. část: Boj


Jistěže se všichni obáváme příchodu apokalypsy. Kdo by se nebál? Starý svět se zhroutí, po zemi pobíhají švábi, protože švábi přežijí všechno, společně s další havětí vám lezou po nohou, košou do zadnice. A vůbec, aby toho nebylo málo, tak se vám jeden zakousne do šourku a to nejcennější, co máte mezi nohama, se přemění na švába, což znamená, že vám na něj šáhne Ivan Horník kopačkou... ne, pardon, to je Čtvrtníček.
Tak znovu. Jistěže se všichni obáváme příchodu apokalypsy. Kdo by se nebál? Starý svět se zhroutí, po pouštích pobíhájí štíři, protože zmutují, společně s další havětí si na vás někde za dunou počíhají, naporcují klepety, otráví jedem a sežerou. A vůbec, aby toho nebylo málo, tak si na vašem těle nakonec pochutnají. A to nejcennější co máte, to jest váš život, uhasne kdesi v pustině... ne, pardon, to je počítačová hra.
Tak znovu. Jistěže se všichni obáváme příchodu apokalypsy. Kdo by se nebál? Starý svět se zhroutí, ale vy máte jako jeden z posledních žijících lidí přístup na internet. Chcete si přečíst survival příručku, jenže stránka je v arabštině. Přelouskáte ten rozsypaný čaj, ale co čert nechce, stejně se na fóru nevyznáte. A vůbec, aby toho nebylo málo, tak admin má také přístup k internetu. Než se nadějete, tak z vašich příspěvků udělá spoilery bez odpovědi, abyste se nedozvěděli vůbec nic, čímž se velice cenný přístup k internetu stane pouze zabijákem času na hraní her jako superhry.cz/games/752... ne, pardon, to je diskuzní fórum a ne apokalypsa.
Tak počtvrté. Jistěže se všichni obáváme příchodu apokalypsy. Kdo by se nebál? Starý svět se zhroutí, po troskách měst (zatím mi to jde dobře!) se šouravou chůzí blíží zombíci, protože nemrtvý získal podivnou shodou okolností schopnost přežít. A vůbec, aby toho nebylo málo, tak leze k domu, ve kterém bydlíte. Nebo spíše, bydleli jste. Šplhá se svými kumpány po schodech a lanech výtahové šachty, aby vám sebral to nejcennější, co máte, to jest váš život... ne, pardon... ale hovno, teď už je to konečně správně.
Než seženete brokovnici, Hilterovu pilu (kulomet MG42) a plamenomet, budete si muset vystačit s arzenálem zbraní úzkostlivě nastřádaných před apokalypsou. A nebude to jako v Duke Nukem 3D, kde rozkopnete popelnici a pod ní bude lékárnička. Po kousnutí zombíka by to stejně nestačilo. V prvních dnech bude nezbytnou nutností se s tou havětí vypořádat. Teprve potom si můžete postavit opevněnou mansardu s příkopem hladových krvelčaných žiraf, které váš ostrůvek života oddělí od nepřátelského prostředí a území pleho těch stvoření, které můj kamarád Henry nazývá chodci, aniž bych tušil, z jakého důvodu.
Jak se tedy ubránit? Zapomeňte na pistole. Náboje brzy dojdou. Zombík, jak známo, se skácí k zemi teprve ve chvíli, kdy mu proženete kulku hlavou. Pokud nejste Clint Eastwood, dojde munice. Nedojde-li, dojdou náboje a za pár hodin jste také nemrtví. Pistol je dobrý rádce, ale špatný pán. Musíte se naučit využívat toho, co je zrovna po ruce. Bude to znít asi divně, ale pořad Receptář vám výrazně pomůže. Ne snad, že by nemrtvého odradila vaše krásná skalka ze surovin nakoupených v Bauhausu a konferenční stolek z europalet, to bych si jako budoucí odborník na přežití nedovolil radit ani tvrdit netroufal. Je třeba něco, co nemrtvé hned zničí, ale zároveň na nějakou dobu odradí od dalšího útoku, během něhož seženete ty cawsky, granáty a tanky.
Receptář. Přemek Podlaha, Béďa Trávníček, švédská vynalézavot, Rákosníčkův hlas (a teď nemám na mysli návštěvu rodičů mého kamaráda Nguyena). Chytrému napověz, hloupého kopni? Ale ne. Jakožto humanistovi mi jde o to, aby přežilo co nejvíce lidí. Proto si mou radu zaslouží i tak nesmírně hloupé stvoření, které nemá doma televizní přijímač (a tím pádem neplatí koncesionářské poplatky). Motorová kosa 122 C od koncernu Lignus Husqvarna bude tím správným řešením, pokud umělohmotnou strunu nahradíte něčím, co zombíkovi usekne hlavu. Jelita na tvářích jim dělat zřejmě nechcete. Představme si, jak takhle první nemrtvý padne k zemi a již netouží po vašem mozku. Jenže co těch ostatních deset? Asi nebudou čekat ve dveřích, když mají hlad, co? Jestli vám toto nedává smysl, tak číst nemusíte a radil bych, abyste (ne, opravdu jsem nenapsal aby jste) si začali užívat poslední šťastné roky vašeho života, poněvadž nepřežijete. Jistě, těch dalších deset také zaútočí. Ještě zuřivěji oproti tomu prvnímu. První zářez tedy máte. To však nestačí. Musíte je zároveň odstrašit. Čím? Něčím, co zombíka vyděsí až k smrti.Ideální je proti němu postavit podobně nemrtvé stvoření. Tak jako dáte švihnutím vodítkem psovi signál, že nedělá dobře s tím ukusováním palce u nohy, když dospáváte kolaudační párty, tak musíte takovou věc ukázat zombíkovi už ve dveřích, až mu půjdete po zazvonění otevřít. Co nebo kdo to tedy je? Opět napovídám těm chytřejším. Těm více chytřejším se již rozsvítila nad hlavou pomyslná žárovka (samozřejmě LEDka, protože 40W už používá pouze blbec, co nechce přežít). Modří už vědí. A co vy? Stále nic. Tak dobře, ještě jedna nápověda. Receptář! Receptář! Zombík pochopitelně znejistí při pohledu na motorovou kosu, ale od útoku jej to neodradí. Má totiž hlad. Jak ale zareaguje po zjištění, že potencionálním cílem ve dveřích je podobně nemrtvé stvoření? No jistě, do nádrže právě nalili palivo Přemek Podlaha a Jiřina Bohdalová, kteří již svým vhledem při absenci maskérny ve vašem bytě odrazují nemrtvé od pokusů pochutnat si na vašem mozku. A protože nejlepší obranou je útok, kosí překvapené zombíky. Nejprve ve dveřích, pak dosáhnout na chodu. Tu vyčistí a pokračují ke schodům a hlavním dveřím. Nemrtví nemají šanci a prchají v panice. Popadněte také kosu a směřujte k nejbližímu autu, abyste doplnili palivo. Správný skautík má sice rezervní kanystr, ale co když jste byli třeba u pionýrů a ve středu místo do skauta chodili na kermiku, viďte?
To by bylo ohledně prvního boje s neživou sebrankou vše, příště se zaměříme na další postup. Věřím, že po přečtení posledního dílu se už ani moje kamarádka Jahoda nebude bát snů o zombících.

pátek 21. února 2014

Majdanský mejdan

Zprávy z bojiště jsou rozporuplné. Jeden tvrdí, že jsme poraženi na hlavu, zatímco druhý, že jsme dostali na prdel.
Podobných zpráv jsou ve světových médiích stovky. Údajně jde o slova  Sukoši Pizduškina směrem k prezidentovi Ukrajiny. My však víme více. Zatímco reportérky AP a Reuters si navzájem v polozy pussy to pussy dělají dobře, na Majdanu to skutečně žije.
Celá takzvaná občanská válka odstartovala vloni na podzim, když prezident Ukrajinské SSR odmítl podepsat pamflet stvrzující prozápadní orientaci. Pro stovky příznivců Evropské unie to byl šok. Jejich vlastní prezident způsobil, že se v nejbližší době nedostanou na vysněný Západ. Jejich život ztratil smysl. Prodali domy, dluhopisy, vybrali stavební spoření a spoře oděni si zabalili pouze stan, zelí a vodku. Zelí a vodka, základní suroviny pro boršč, se mísily barelech.
,,Máme-li zemřít, nezemřeme střízliví!" prohlásil čerstvý bezdomovec Vladimír, původní profesí strojní inženýr z Žitomiru.
,,Máme zásoby vodky a zelí do konce zimy," přikývla začátkem adventu jeho nová kamarádka Nataša, jež zanechala studií v Kyjevě, aby žila poslední měsíce promiskuitně a pod vlivem.
Pohnuté osudy dobrovolných sebevrahů podnítily obyvatele Kyjeva ke snaze jim pomoci. Tak ještě před Štědrým dnem začaly první workshopy a happeningy s cílem zařadit vysoce kvalifikované obyvatele zpět do společnosti. Co čert nechtěl, dopadlo to přesně obráceně.
Náměstí v Kyjevě se stalo brzy místem, kam dorazily tisícovky obyvatel hlavního města. Pod heslem na Majdanu to žije! si soustředění před prázdinami udělala i parta studentů z Kodaně. Muhammad vypráví, jak měl co dělat, aby po vodce odešel po svých zpět do hotelu. Když se nad ránem nedostal dále než k policejnímu kordonu, neodmítl nabízenou první pomoc a lokl si vodky. Od propitého mládí jej zachránil zázrak.
Mezitím se do Kyjeva sjeli lidé všech věkových kategorií. Zpráva šířící se jako hoax dorazila i do nejzapadlejších oblastí Ukrajiny. Pramálo vadilo, že účastníkům docházel alkohol. Desítky autobusů vypravených z celé země přivážely každým dnem další a další flamendry. Vše vyvrcholilo zapálením vánočního stromku. Bezpečnostní síly bezmocně přihlížely nekonečné majdanské párty a šíření syflu na všechny světové strany.
Po Novém roce párty nabrala ještě vražednější tempo. Nametení Voloďové předvedli neskutečnou pyroshow. Několik těch, co přebralo a zranilo se, pak skončilo na záchytkách a předních stranách novin z celého světa. Svět hovořil o protivládních protestech. Kdo však v Kyjevě posledních čtvrt roku byl, nevěřil svým očím. Párty strhla podstatnou část ukrajinské populace. Ekonomika prudce klesá, pošty nefungují, dochází spotřební zboží. Vladimírovi to však nevadí. Je na Majdanu přes dva měsíce a hodlá si poslední párty svého života užít. Jeho společník Sergej přišel pařit o Vánocích. Chtěl přijet pouze na týden, ale nakonec zavolal do práce, že dává výpověď. Je mu jedno co bude dál.
Represívní složky země byly šokovány. Zprvu se jednalo o jednotlivce, avšak po několika týdnech se připojili k párty i policisté. Od těch dob na Ukrajině nefunguje vláda, z městských úřadů jsou nocležny pro přespolní a v noci policisté střílí plni radosti a opojení do vzduchu.
Prezident i vláda jsou v šoku. Naprostý nezájem lidí o to, co s nimi bude, je nutí dělat zoufalé činy. A tak, zatímco na předměstí Kyjeva se jako penisy tyčí k nebi laufy tanků pamatující invazi do Československa, na Majdanu je už tři měsíce mejdan. Podle posledních zpráv bude pokračovat ještě dlouho. Jak dlouho? Mega dlouho. Některé oblasti si z přístupu obyvatel Kyjeva vzaly příklad. Novoroční ohňostroj byl pouze předzvěstí barbacue párty v příštích týdnech.
Čeho se dočkáme v létě? Těžko říct. Nezbývá než doufat, že majdanská párty se rozšíří i někam více na západ, abychom se mohli také poveselit. Není to snad věc, o kterou v minulém století usilovaly státy Beneluxu? Vždyť Evropa by byla konečně sjednocena.
foto: účastník párty při přípravě svařáku na kyjevský způsob

neděle 2. února 2014

SEX S KRÁVOU

Sice už nefunguje tak dobře osoba blízká pro dopravní přestupky spáchané vaším vozem, ale pro tento článek se takový termín hodí. Znáte někoho, komu se to stalo, znají jej vaši známí, ale stala se mu taková věc, kvůli které nemůžete sdělit či napsat jeho/její jméno. Právě proto budu psát o svém kamarádovi Petrovi z Přerova jako o osobě blízké.
 ,,Babu Jagu jsem ještě neměl," řekl jeden chlap ve filmu, jehož název jsem zapomněl.
Možná by taková Jaga byla lepší než bývalá partnerka osoby mně blízké. Když totiž došlo na soulož, ležela na posteli jako fošna. Nohy jí osoba blízká a všem mým čtenářům neznámá musela pomalu násilím roztáhnout, aby se jí po vzoru krále Artuše podařilo dostat ke Grálu ve tvaru kosočtverce.
Proto se sexu s takovou krávou raději vyhněte. Podle vyprávění vím, že nejde o pěkný zážitek, jako například při sexu s volem, který měla jedna osoba blízká, Monika z Přerova, Petrova sestra.
Závěrem jmenuji několik krav jménem, neboť neumí česky a jen těžko z tohoto článku i pomocí google chrome překladače pochopí obsah. Dašlí typickou krávou je Aisling, dcera Liverpoolského podnikatele, kterou jsem poznal ve squatu v Berlíně. Další kráva je moje češtinářka Vejvodová, která mě nechala ve druháku proletět. Té bych se dotkl akorát obuškem. Třetí a poslední kráva je pražská vychovatelka z intru, která chtěla naprášit rodičům, že jsme s Nguyenem přišli v pondělí v jedenáct večer zhulení.
Z představy, že bych s nimi měl mít někdy sex, je mi blivno. A tak zkuste raději sex s krokodýlem nebo s pandou. Věřte mně, že požitek bude lepší.

sobota 1. února 2014

Proč? II. Na Krušovicku srazil cestující vlak z kolejí

Nepravidelně a hlasitě vykřikujíc do tmy náhodná slova začínající písmenem B pozoruji, jak nic nevidím. Astrální sféry klitorisů v prašivých vagínách mých sousedek mají mají v tomto zimním období zvláštní moc a znemožňují člověku vidět dál než na několik kroků. Právě toto je období, kdy se mezi lidmi na horách povídá, že se otevírají skaliska, rokle a při cestě z poutě lze vidět nejn bájná zvířata, ale i místa, jež jsou obyčejným smrtelníkům běžně nepřístupná. Odhalují se tak bájná tajemství prastarého národa trpaslíků. Jejich do vlasů a vousů vpletené dredy z pubického ochlupení dospívajících chlapců vyzařují a pouze vlk za úplňku je schopen přítomnost trpaslíka v blízkém okolí zaznamenat. Lesní pracovníci a myslivci se mylně domnívají, že pak za háráním a špiněním jejich loveckých kolií je právě úplněk, kdy všem zvířatům mimořádně jebe. Pravda je však taková, že to předchozí večer přehnali s kořalkou. A tak místo dračích kostí a trpasličích run v prasklinách skal naleznete pouze použité prezervativy, prašivky a použitý toaletní papír.

Už mám dost těch píčovin. Udělám si maturitu.